Jeseniky-prejezd 2012

Tento 36. ročník Přejezdu Jeseníků lze bezpochyby charakterizovat jako mrazivý. Sněhu bylo tentokrát dost, přímo spousty, ale mráz krutý, na Pradědu odpoledne(!) bylo -25°C. První den naštěstí nefoukalo nebo jen přiměřeně, přesto jsme volili raději cestu přes Alfrédku, což je sice delší, ale zato pěkné svezení a a po cestě je horká griotka jako bonus. Hřeben by tentokrát docela sjízdný a bez ledu, i když o stopě se moc mluvit nedalo. Sjezd z Petráků modrou sjezdovkou neměl chybu - většina lyžařů byla zalezlá v chatách a nehrozila nám srážka.

Na Kurzáku jsme dali oběd a praděd(y), a rychle k Pelikánovi, na Praděd se vydali jen nezkušení mlaďoši, chtiví nočních dobrodružství. Stopy byly bezvadné, zelený Swix Special, který jsem nevytáhl dobrých 30 let, docela fungoval, přesto byl sníh hodně tupý a moc neklouzal. Na Pelikánovi jsme dojeli ještě za světla, zmrzlí, ale bez omrzlin. Zavzpomínali jsme na Bratrův guláš, ale musím přiznat, že tentokrát byl rovněž výtečný. Spíme na Dianě, sprchy a tak - prostě přepych.

Na Sedle je druhý den pusto, lyžaři se ještě hřejí pod peřinami. Mráz nepolevil a zrychloval naše kroky, k tomu začalo fučet. Na Vřesovou studánku to ještě nebylo tak strašné, i když nováčci měli pocit, že to byl boj o život. Zato na Keprníku omrzli všichni, až na pár vyjímek v kuklách. Ze Šeráku jsme byli v těžko uvěřitelnou dobu - už před polednem, a bylo tu nezvykle prázdno. Keprníčci a oběd - klasické borůvkové knedlíky předcházely sjezd sjezdovkou - docela parádní, až na mé dva tygry, rovněž parádní a s propracovanou letovou fází. Dopady už bohužel tak propracované nebyly... Na Paprsek bylo již tradičně příjemné svezení, hlavně v úseku od Císařské louky to nemělo chybu. O půl čtvrté jsem na Paprsku ještě nebyl. Na loukách byly opět vyřezané stopy, takže žádné dobrodružství. V tělocvičně tradičně kuřátko, vínko, zpěv i tanec, načež do časných ranních hodin hulákání Valachů, divím se dodnes, že je konečně někdo nezabil.

Ráno byla opět kurevská zima, ale naštěstí žádný vítr. Přes pláně na Stříbrnici a na Návrší, to už trošku svítilo slunko, ale že by hřálo, to ani náhodou. Na Návrší první (a poslední) zklamání této akce - není šedý vlk došla slivovice (hloupější výmluvu jsem ještě neslyšel). Musíme se spokojit s myslivcem, ale nebylo to ono, to musíte uznat. Traverzem z Návrší jeli tentokrát i milovníci výstupů na Sněžník. Stopa byla perfektní až do odbočky na louky nad cílovou hospodou na Dolní Moravě. Celý přejezd zakončil krásný sjezd loukami - v prašanu se daly dělat telemarky i kristiánky. Dokonce jsme stihli jak klobás, pvo a kořalku, tak odjezd prvním autobusem.

Až na omrzliny (už se začínám pěkně olupovat na xichtě) bezvadný výlet.