Seston Dolomiten 2012
Letošní počasí horským túrám zrovna nepřálo. Nádherně bylo pouze
v případě, když jsem byl na Temelíně či na Mochovcích. Když už všichni
byli nachystaní a
udělalo se krásně (v Brně pohopitelně), vypadala předpověď pro Alpy
docela tragicky. Přesto jsme to zkusili. Zvolili jsme tentokrát
údolní variantu. Po noční cestě jsme se ráno ubytovali v Toblachu v
příjemném apartmá a přestože
poprchávalo, vyjeli jsme do kopců. Nakonec z toho byla jen
autoturistika, protože pršelo stále víc, ale po nočním cestování to stejně moc nevadilo. Dřevěné Brano zavírá samo. Vzádu vykukují Drei Zinnen, dobře skryté v mlze.  Ráno se zdálo, že by
počasí mohlo
být lepší, ale moc iluzí jsme si nedělali. Vyšli jsme od Dürrensee čili
Lago di Landro a po překonání zhruba 1000 metrů jsme velice příjemnou
cestou dorazili na chatu. Cestou se počasí neustále zlepšovalo a i když
mraky byly pořád nízko, nejen že jsme nezmokli, ale také něco nafotili. |
|
Na chatě
bylo
díky počasí docela prázdno, takže pivo, kafíčko i polívečka vrátily
Zuzce a Alešovi potřebnou energii. Nakonec se udělalo opravdu hezky a
nikomu se nechtělo šlapat dolů. Naše dva netrénované IT experty
bolely
nožičky. Vrátili jsme se
stejnou cestou a to bylo dobře, tma padla velmi rychle.
 |
|
Druhý den
ráno bylo nádherně, ale nožičky bolely
pořád, jak se ostatně dalo čekat. Nastoupila proto odpočinková
varianta: autem na chatu Lavaredo a odtud už víceméně po rovině na
Dreizinnenhütte (opět) a jako bonus ferrata na Toblinger Knoten. Lidí se
stejným nápadem bylo
 sice hodně, ale dále než na chatu jich naštěstí
moc nedošlo. Ostatně ferrata na tuto věžičku je sice krátká, ale
dostatečně výživná. Shodli jsme se, že Z. by stačily první tři metry a
vrátila by se zpět na chatu... Podle beránků na obloze bylo jasné, že další den už bude
zase hnusně a taky bylo. Výsledkem byla opět autoturistika, tentokrát
na Pragser Wildsee. Přestože tam bylo pěkně, ani nás
moc nemrzelo, že se musíme vrátit do Brna. |
všechny fotky jsou tady  |
