| Letošní
výjezd na Kaprun byl naplánován ve znamení pohody. Ostatně nic jiného
by se u Janinky a Pavla ani předpokládat nedalo. Jana se jako vždy
ujala jídelníčku, což Zuzku mile zaskočilo. Aspoň perník tedy
napekla. Paní Erika už měla všechno připravené, nechyběl ani obligátní džbán vody ze studánky s velikým krystalem křišťálu. |
 |
 |
Ráno se ukázala modrá obloha, včerejší pošmourné počasí se vytratilo. Namazali jsme se příslušnými faktory a vyrazili na ledovec. Kupodivu - na sjezdovkách se nic nezměnilo a dokonce i lyžařů bylo docela přiměřeně.  Ubylo ruštiny, zato přibylo hodně Slováků a Poláků, jak jsem záhy zjistil po srážce s jedním z nich.První den se vydařil - a to nebyl ještě konec, následovaly vodní radovánky v aquaparku. |
Ve středu bylo všechno jinak. Padali cats and dogs, aneb po lyžařsku sněžily hovna s háčkama. Nahoře na ledovci se déšť sice vytratil, ale nově nasněžené vrstvy rolby moc neuhladily a lyžování byla rázem zajímavější. Překvapivě brzy odpadly naše dámy. Vodorovně padající sníh hnaný větrem vedl u obou k příznakům mořské nemoci. Možná to bylo i důsledkem přehnané abstinence na sjezdovce - na to skutečně nejsme stavění. Proto jsme se raději přesunuli do aquaparku. |
 |
Čtvrtek byl prohlášen za krizový den. Počasí se nespravilo a vypadalo to, že bude navíc pršet. Po včerejší zkušenosti jsme tentokrát volili sjezdovku na Maiskogel, která byla doslova před okny našeho domečku. Byla to příjemná změna - méně lidí a dobré lyžování. Jen dolní část ve vesnici byla hodně mokrá a těžká, hlavně začátečníci se tu dost plácali. Pavel byl od začátku nespokojen se svými letitými sjezdovkami a poté, co se mu začala klubat skluznice, je raději u sjezdovky zapomněl. |
 |
  |
Pátek
bylo opět nádherně. Na sjedzovce bylo znatelně více lyžařů a v
Alpincentru bylo husto. Venku se sedět nedalo - ne že by bylo zima nebo
nebylo místo, ale kvůli děsivému vkusu místního diskžokeje, který
pouštěl samé děsné kolotočové rytmy a to tak, že nahlas. Raději jsme se
ukryli do bezpečí a nechali se ofukovat jen hospodskými větráky.
 Podle dávné lyžařské poučky, že je třeba se vyhnout poslední jízdě, sledujeme výjezd rolbového družstva na sjezdovku z pohodlí lehátek a přikrývek. Vzpomínám přitom na rok 1978, kdy jsme na Kitzsteinhorn lezli po ledovci pěšky, neboť na lanovku jaksi nebylo a zdejší horská služba to nějak nedokázala chápat. |
| V
sobotu jsme se naposledy rozloučili s barevným šnekem, krášlícím záhrádku paní domácí, a vydali se k domovu,
resp. napřed zkontrolovat, zda Maher nezapomněl dělat pizzu a Hanka ho
za to nebije. Ukázalo se, že vše je jak má být a pizza byla výborná. |
 |