Běžkový zájezd do Krkonoš sliboval mnohé - svátek sv. Valentýna, oslavu nového presidenta, taneční večírek nebo nezbytné veselé tácky. Ne vše se podařilo - např. taneční večer byl přebit Mafií, hrou, která za Stupidem nijak nepokulhává, ať už si představujete cokoliv. Zejména když nevíte, o co jde, zato hrajete s Růžou, který je neustále Catani, takže principy hry pochopíte až druhý den, když konečně pustí ke slovu někoho jiného.

Překvapivé zážitky poskytla i vířivka. Rozhodně na ni jet tak nezapomene Jarda, který se do ní hrnul tak vehementně, až si rozkopl palec a po zbytek zájezdu nevěděl, jestli jej máme titulovat Žofré nebo Meresjev. Nesl to však statečně po vzoru jmenovaných a pouze zvýšená spotřeba rumu ukazovala, že něco není zcela jak má.

Valentýna v ní slavila i děvčata, a to tak, že stylově. Jen si to představte: v mrazu deset pod nulou sedíte ve vyhřátých bublinkách, nad vámi blikají hvězdy na hlubokém Krkonošském nebi,  popíjíte vychlazené šampáňo a masírujete si bolavé svalstvo. Může být něco lepšího? No jistě že může. Může ještě hrát hudba - třeba Přema a jeho housle vyluzující tklivé melodie. Ale ani to není ještě vše. Představte si , že Přema má čisté, nové, nepřehlédnutelné trenýrky. Trenýrky oranžové se smajlíky... Růžu by z toho závistí kleplo. Není divu, že tváře koupajících se rozzářily a v očích se jim začaly objevovat jiskérky tak jiskřivé, že Přema, vědom si nebezpečné svůdnosti  svého oděvu, prchl, mumlaje něco o kurevském mrazu.