Lago di Garda
Riva, říjen 2014
|
|
Rakouskem nás provázelo počasí spíše hnusné, což bylo slibné: rosničkám předpověď z poloviny vycházela. A když jim výjde i ta druhá polovina - totiž že ve slunné Itálie bude skutečně slunno, bude to fajn. Takhle jsme mohli stavět sněhuláky, což jsme také učinili. Asi jsme tím sněhulákem obměkčili bohy, neboť kousek za Brennerem skutečně slunce vysvitlo. Prvním postupným cílem se tak mohla stát dětská ferrata, jejíž zdolání ukázalo a) složení družstev, b) že Růža je velmi samostatný mladý muž. Nejenže si dokázal navařit pivo, ale dokonce vklouzl do sedáku bez pomoci a navzdory mým radám. |
 |
 |
Růža a jeho výplod
|
 Daniela nebo Luisa? Kdo se má v těch blondýnách vyznat! |
Po ferratičce, dá-li se ferrata
Colodri tak vůbec nazvat, jsme bez velkých potíží nalezli náš
dočasný útulek u dvou blonďatých Italek Daniely a Luisy. A když Janinka
naservírovala své vyhlášené řízečky, nechybělo ke spokojenosti vůbec
nic.
 |
| Druhý
den nás čekala ferrata poněkud jiného ražení - Che Guevara. Ferrata to
byla krásná, úsporně zajištěná, bez jediného žebříku a hlavně dlouhá.
Ještě štěstí, že bylo chladno a slunko svítilo ohleduplně. Nakonec
nebyla tak těžká, jak se tvářila, ale utahala nás náramně. Nahoře
byl kompot a pak dokonce
chata s pivem a panoramatickými výhledy na Adamello a Brentu. Zato
sestup byl hnusnou diretisimou - vlastně taky ferratou, akorát už jsme
neměli ani sílu ani chuť se jistit. K autu, které Pavel zaparkovat
geniálně přímo na konci sestupové trasy, jsme dorazili ještě za světla,
ale notně unavení.
 Lago di Toblino  |
  |
 Večer jsme šli přivítat do
přístaviště druhou, zkušenější sekci, která neomylně zmeškala loď a
doplula až za tmy. Což bylo jen dobře - mohli jsme si v klidu dát
zmrzlinu a potmě taky nebylo dobře vidět, jak se loď radostně vynořila
z vody poté, co Přemeček vyskočil na břeh.
|
Další den musel být zákonitě odpočinkový. Přemovo družstvo volilo výlet lodí přes jezero, naše mladistvé družstvo vyrazilo na tradiční Cima Capi. Byla neděle a ferraty byly poněkud frekventované, ale dalo se. Nahoře tradičně pivo a kompot.  |
 |
V noci byla obloha vymetená a
svítily hvězdy. Rozhodnutí půjčit si kola a vyjet do hor (rozuměj:
vyjet shuttlem čili cyklobusem) narazilo na absolutní nedostatek kol.
Plán B zahrnoval další ferratu nad Lago di Ledro. Vyjeli jsme tedy
divokými serpentýnami nahoru. Přestože naše blonďaté domácí prorokovaly
slunečný den, tady byla mlha a čtyři stupně. Stačilo však nějakých 200
výškových metrů a byli jsme nad mraky. Do hodinky se rozvinula krásná
inverze, mohli jsme schovat všecny bundy a mikiny a jen v tričkách si
vychutnat vrcholový kompot a pivo. Sekce gerontů, která výstup vzdala,
mezitím klepala kosu v údolí.
|
 |
 |
Jakmile jsme opět sešli do mraků,
bundy a mikiny zase přišly ke slovu. Ohřáli jsme se v chatě u
parkoviště, kde měli nejen pivo, ale i výborný štrůdl.
|
 |
 |
Nic není takové, jak se jeví. Přemeček ani nespí, dokonce ani nehraje šachy. Přemeček komponuje. Komponuje nový trhák čili hit Wénových Kidů. Doufám, že neprozradím mnoho, naznačím-li mírnou souvislost ... ale raději ne, nerad bych Sebestředného rozhněval. |
Poslední den byl věnován kaňonu
Burrone. Tentokrát se žádná inverze nekonala a slunko příjemně hřálo.
Dokonce i vodopády hučely jak se na vodopády sluší a patří.
 |
 |
 ... a tady zase rozkošná partička důchodců mastí
na pikniku karty. |
Kaňon byl impozantní, ale k vidění byly i jiné atrakce - zde třeba Pavel honí s bleskem krásného žlutě flekatého mloka...  |
