Pozvání na kuželky se neslo ve znamení hlavní hvězdy večera - téměř protinožce Manola. Nakonec ovšem veškerou pozornost upoutávali ti mrňaví šklebáci špinaví. Bylo jich teda fakt zbytečně moc. Zatímco otcové byli vcelku klidní a lhostejní, matky byly šklebákům neustále za zadkem a jen občas je přeběhly babičky. Také dědové se dmuli pýchou nad potomky. Jen teta Dražka byla bez Kukínka docela v pohodě a místo toho, aby obdivovala šklebáky, se pokoušela pohovořit s opuštěným Manolem. Manolo se ovšem francouzsky moc nechytal , zato Drahomíra udržela renomé dámy, alespoň na malou chvilku.
Nakonec, až se špinavé děti unavily (kromě Ainy, ta byla nějak moc čilá pořád), mohl večírek alespoň trochu gradovat. Na závěr dlužno podotknout, že ve slušné společnosti by se témata opruzených prdelek probírat prostě neměla.
A jaké si z toho vzít ponaučení? Až vás někdo bude lákat na kuželky, vemte s sebou lízátka nebo obrázky krtečka. Tenisky si neberte, kuželky hrát stejně nebudete. A světoběžnice chodí přece zásadně bosky.
Copyright (c) M. Rybak 2007