Prema_60-1

obsah napsáno s laskavým svolením ministerstva pro promyšlené informace Republiky Vesele

Přema se dožil 60!
updated!!! fotky jsou tady
	Úplný popis všeho, co se v pátek dělo, zde nejspíš nenajdete, některé věci je lepší zažít. Takže jen stručně a útržkovitě. Oslava začala rozpačitě. Kdo jako já čekal, že jej bude vítat oslavenec s táckem dvéřovek, musel být zklamán. Přema přenechal baterii dvéřovek jakýmsi abstinentům a vydal se s ostatními na cyklovýlet , z něhož, jak jinak, přijeli pozdě. Sám sebe tak ochudil o spoustu dobrých rad do života od starších a zkušenějších.
Nudu mezitím zaháněl jakýsi potulný harmonikář, který bystře usoudil, že večer si už nezahraje a kul železo, dokud to šlo. Naštěstí cyklisté záhy dorazili a ještě před večeří bylo možno připravit vše pro výše zmíněnou Velkou fresku ze života
	Obraz první, představující Přemečka a pannu nevěstinku, nebyl pravda zrovna realistický, nicméně ano řekli nakonec oba.

	Obraz druhý měl připomenout dnes již skoro zapomenutou velkou pardubickou steeplechase Vavřínová podkova, vypsanou v kategoriích hřebci, Valaši a kobyly. Na snímku je Šebestová, dost dobrá kobyla. Její pokus přeskočit velký taxis už tak dobrý nebyl, stále nevycházel rozběh, ale nakonec to převalila a ani taxis nedošel úhony. Tahle fotka sice není přímo z pardubické akce, ale podoba hřebce je věrná

	Obraz třetí připomněl proslulé baletní číslo z Labutího jezera. Dodávat více netřeba, grácie baletek řekla vše.

	Obraz čtvrtý ukazuje pašu, přihlížejícího tanci svého harému a ovívaného vzdělaným eunuchem. Pro nedostatek prostoru bylo nutno břišní tanečnice omezit nejen počtem, ale především prostorově, což vedlo k diskvalifikaci téměř všech adeptek harému. Originální harém je tady

	K tomuto živému obrazu je třeba delšího komentáře. Před mnoha a mnoha lety byla v rámci věhlasného triatlonu vyhlášena i soutěž o královnu krásy (samozřejmě včetně promenády po molu v plavkách), přislíbeny hodnotné ceny a navíc dekorování šerpou. Natěšené dívky se pustily do líčení a krášlení, což je v rámci triatlonu poněkud kontraproduktivní. Zkušená teta Dražka k tomu přistoupila s protřelostí sobě vlastní a podplatila porotu i zbytek mužského elektorátu, čímž bylo jaksi vymalováno (a bylo diplomaticky odstraněno dilema, které odskákal už dávno Paris). Akorát netušila, že dostane Šerpu. Ten (hádejte, kdo to mohl být?) se skutečně dostavil, vybaven batohem, cepínem, lanem a dokonce mačkami. Polapil milou královnu u mola, v mačkách lezce škobrtl a sesul se s ní do vody. Jestli to bylo schválně, nebo jen výsledek pro mačky příliš tvrdého betonu, není jasné dodnes. Další soutěže krásy se nekonaly a královna to má nafurt.

	Nejvýpravnějšíim živým obrazem byla scéna z vířivky, jež se odhrála za jedné jasné hvězdnaté noci na Lesní boudě při desetistupňovém mrazu. Výhodou bylo, že šampaňské, podávané při této příležitosti, rozhodně jen tak nezteplalo. (Originální rekvizitou se blýskl Wéna.)

	Ani se nechce věřit, že od památného ročníku Vasova běhu uplynulo už 16 let. Rekord závodu, který jsme tenkrát pomáhali ustanovit, nebyl dodnes překonán.

	Jardova kreace "Jak Přemovi bouchlo břicho" se vyznačovala pojetím trapně realistickým, bez nadsázek nebo improvizačních vložek. Jarda se do role opřel tak, že vážně hrozilo bláto na hřišti. Vypětí, s nímž předváděl stažení buněk, by nadchlo i samotného Stanislawského. Trenky to sice odskákaly, ale ta úleva!

Update!!! ... proč Kája skákal v kaluži, tak vysvětlím. V JČ pršelo a Kája vydržel asi hodinu skákat do kaluže před Přemovou chatkou viz. foto, ten to samozřejmě celou dobu obdivoval, známe ho. No a pak to uschlo. A Přema se bavil tím, že chodil s kryglem tu kaluž doplňovat. Takže venku bylo 30°C, sluníčko a Kája neustále skákal v doplňované kaluži.	U této scénky bych potřeboval nápovědu, neboť si nejsem jistý. Čímž chci říct, že to budu muset doplnit.

Na závěr bylo předáno ještě několi darů, které se obzvláště vydařily. U jednoho jsem však narazil. Objekty na snímku představují zapeklitý gramatický problém. Nejsou to ani dva hajzli, ani dva hajzly či dokonce dva hajzlové. Únikovou variantu dva hajzlíci jsem zavrhnul ihned jako hrubé bagatelizování skutečnosti. Naštěstí čeština je jazyk bohatý a vazbou "Na obrázku vidíme dvé hajzlů" problém elegantně řeší. Tím bylo holdování oslavenci náležitě zakončeno a mohlo se přistoupit k volné veselici. Nastoupili WK posílení o mladou krev. Nevím, zda to bylo tím, ale krev se rozproudila i v ostatních, zejména v některých, jak to ostatně má být. Dokonce i Přema se vrhl či snad byl stržen do víru tance, nedbaje o svůj požehnaný věk, o jiných atributech ani nemluvě.	Na závěr dovolte malou vsuvku ohledně sebestřednosti oslavence, kterého se tímto musím zastat. Kdysi lidé věřili, že středem všeho je Země. Koperník to trochu posunul - a že prý Slunce. Giordano Bruno si myslel, že ne, že sluncí je mnoho, toho ale upálili a Slunce bylo zase první. Pak se ale objevila Mléčná dráha a střed Vesmíru se nám vzdálil o nějakých třicet tisíc světelných let. Na to jistý pan Hubble zjistil, že galaxií je mnoho, ale opravdu, opravdu mnoho. A přišel na to, že vše začalo velkým třeskem, kdy z fakt nepatrného bodu vzniklo vše. Kde se tento bod nachází se ale podařilo zjistit až skutečně nedávno, a to tak, že všude. Lze tedy s klidným svědomím říci, že svým způsobem oslavenec je středem Vesmíru a jeho sebestřednost má hluboké vědecké pozadí. Nemůže jít o plytkou pomluvu, neboť toto jest pravdou. Oslavenec ostatně Vesmír zdatně následuje a vesele se rozpíná, a to aniž by potřeboval nějakou temnou energii. Kdo by si tenkrát při pohledu na toho vytáhlého jinocha pomyslel, že to dopracuje takhle daleko.

další fotky jsou tady bonus, za chvíli zmizí