Bulletín no. 007

Letošní vánoční výlet by se měl zvát spíše Mikulášským, ale co. Hlavně, že jsme se zase sešli. Zpočátku to vypadalo, že pan ministr tanečního kroku zaspal, což by byla velká ztráta. Překvapil nás však nádražním přípitkem v Silůvkách. Skoro to vypadalo, jako by usiloval o nějaké další ministerstvo.

Tím se ovšem náš výlet zadrhl hned na začátku, ovšem krásně.

Situaci hned využila ministryně pusinek k názorné agitaci, co nového se naučila od divokých domorodců na svých toulkách světem.

Pak jsme vyrazili do Hlíny. Cesta dělala čest svému cíli - bahno jsem oškrabával ještě druhý den a nejen z bot.

Rozhledna stála na svém místě,
hurá hurá hurá !!!

Výstup na rozhlednu byl namáhavý a velmi nám při něm vyprahlo. To dělá ten řídký vzduch tam nahoře.

Dole mezitím končily přípravy na hudební produkci a na vrchol tohoto památného dne. No ano, pan President opět promluvil ke svému Lidu!

Lid ovšem na fotografii neuvidíte, neboť jsem jej zachytil v póze tak nefotogenické, že by si myslel, že je to schválně a to ono nebylo, rozhodně.

Pozor, tohle ještě není PPP, čili projev pana presidenta. To jen kapelník hořce zaplakal, když se houslistům výjimečně dobře povedlo několik vrzů a kazů. Však se také řádně stydí.
<<<<<<<<<<<<

Projev je až tohle >>>>>

Po projevu a vzdání holdu už přišel ke slovu pan hostinský rozsáhlé postavy a jeho gulášek, pivíčka a veselé tácky.

Ministr notové osnovy byl nucen upustit od virtuozních exhibic a hrát plytké melodie dle požadavků ministra tanečního kroku.

Pod jeho laskavým dohledem se dámy jaly vířit po parketu, následovány v těsném závěsu partnery předstírajícími vedení.

Ani hudba neodolala a rozpálila to  mimořádně (jasně že tohle nejsou koledy)

Některé figury byly prováděny  až na samoj grani fantastiky

Pak se obraz začal nějak rozmazávat, kontury nejasné, objektivita  fuč, snad dokonce akutní záchvat Alzheimera, tož tak.