Vanocni_vylet

video1 video2 video3 video4 (videa budou časem vymazána)

Vánoční výlet byl tentokrát plánován velmi ohleduplně. O co byla trasa kratší a kopce neznatelnější, o to byla vytříbenější po chuťové stránce. A to bylo dobře. Už po prvním pohledu na teploměr mi cosi říkalo, že projev pana presidenta dnes bude dlouhý.

Naštěstí první fáze - premedikace - se odehrává ve vlaku. Ony by sice nápoje nazamrzly ani venku, ale jistota je jistota.

Také hudebníkům neroste jinovatka na strunách, ale co hlavně,
teta Dražka má zážitek: jede vlakem!

Děti apaticky očekávají další trmácení ve
sněhu. Ještě netuší, že Jarda vyhlásí soutěž.

Danuška vše pečlivě dokumentuje

První překážka se zdá být docela lehká. V noci to bude na zpáteční cestě trochu dobrodružnější.

Zato v parku čekala zvířátka - to líbilo hlavně šprkům

za parkem zabíjačka, ta chutnala všem. Dodala nám chuť i energii k dalšímu putování.

Diretissimou jsme stoupali a brodili se závějemi, klouzali na zmrzlých kalužích
a přitom vší té štrapáci mi Ája povykládala : jak to chodí v maláču i velkáču, že v pekle je úklidová četa,
které velí Černá Teta, jak se čertům leští rohy a ondulují chlupy, a to vše doplňovala
názornými ukázkami, verši a zpěvy.

Tím nám oběma cesta pěkně uběhla a mohli jsme se pokochat rozhledem z elegantní věže. Naštěstí přestalo fučet, hudebníci
se chopili instrumentů a pokusili se vyloudit nějakou tu koledu.

Načež pan president přednesl obligátní projev, uvedl nové ministry formálně do úřadu a mohlo dojít i na tolik (nejen) dětmi očekávané rozdávání dárečků, papání dobrůtek a notování. Dlužno dodat, že na zvířátka žádné dobrůtky nevybyly - dobře jim tak, když jsme jim zpívali, žádné se nepřišlo podívat, jedna srna dokonce uháněla pryč jak srna. Důvod není zcela jasný, možná měla hudební sluch - ten zvířata mívají vyvinutý - a myslela si, že budu zpívat taky.

Rades dostává jmenovací dekret ministra
klidného stáří

Návrat do Židlochovic svojí rychlostí připomínal spíše sešup, každý se těšil do tepla hodpůdky na polívečku, gulášek, zpívání a tanečky. Vše to přišlo přesně v uvedeném pořadí. A navrch ještě Jarda vypsal soutěž o nejsprostší slovo, která měla velký úspěch u dětí, k nemilému překvapení jejich rodičů. Dospělí se soutěže nakonec neúčastnili, zčásti proto, že nechtěli před svými ratolestmi ukázat pravou tvář, hlavně však proto, že Milan hned zkraje nastavil laťku poněkud vysoko.

Jo, a na poličku přibyly další drobnůstky. Na čelné místo se vedle Prošeka od Danušky, slivovičky od Pavla a šutru z Etny usadila Karlova rybička. Akorát dvě věci mi nejsou jasné. Tou první je jakýsi zelený amaroun, který má na svědomí Jiří a Alenka (pokud jsem to nespletl). Zkoušel jsem ho zapálit, ale nenašel jsem knot - svíčka to tedy není. Zkoušel jsem ho ukousnout, ale nedělalo se mi v puse nějak dobře. Tak nevím, ještě zkusím, jestli to není jed na mravence, co běhají Z. v orchidejích. A druhou věcí, která si žádá objasnění, je to bílé kulaté cosi, vytvořené z nějaké partitury - úplně vpravo. Rozstříhaná část partitury se vyznačuje osnovou se šesti křížky. A tohle mi právě hlava nebere. Naše kapela si snad netroufá na Fis? Nebo jim tu partituru raději někdo sebral a rozstříhal, pro jistotu v obavě, že by si chlapci přece jen troufli?