Zpět na hlavní stranu obsah               fotky - start              napsáno s laskavým svolením ministerstva pro promyšlené informace Republiky Vesele                


Silvestr 2009,
slavený na osadě Yukon u Sýkovce

 

 

 

  Silvestr (a svátky vůbec) byl letos ve znamení ledu a bláta. Ještě štěstí, že se nekonala Zlatá lyže.

  My, kteří jsme přijeli až předposlední den roku, jsme nejprve absolvovali předsilvestrovský večírek s kapelou, jenž se vydařil opravdu vyjímečně.

Smutné  počasí druhý den ven příliš nelákalo, nicméně absolvovat malou zdravotní vycházku bylo nutné. Už jen kvůli tomu, aby si jedinec udělal na večer pěknou žízeň.

   

  SIlvestrovský večírek začal neslaně nemastně. Především bylo v sále děsné vedro od rozpálených kamen. Po předešlém večerním koncertu kapely Veselé E, která se naprosto překonávala, takže musela dokonce přidávat,  a jejíž Humoreska byla nečekaným a naprosto velkolepým vrcholem večera, bylo v sále poněkud mrtvo, dílem v důsledku liknavého přísunu lihovin, dílem celkovou ochablostí přítomných. Přestože se Jirka statečně snažil věci rozpohybovat, na parket se vydal jediný pár (a to ještě většina z vás nevěděla, že onen starší tanečník má po transplantaci srdce).

  Teprve po odcinkání půlnoci a všeobecném připíjení, když jsem si už myslel, že skončíme předčasně v postýlkách, se z automatu jukeboxu vylinul božský hlas božského Káji. To Jiříka nakoplo k novému rozmachu,  chopil se kytary a podporován Přemou i Honzou začal svádět nerovný boj s automatem. Také Královna chtěla přiložit ruku k dílu a pokusila se mlaďochy zastrašit tancem na billiardovém stole. Naštěstí dříve, než se jí podařilo prošlápnout zelené sukno, jí spadla na hlavu zářivka a ona, točit valaškou nad hlavou neznaje, raději z tohoto souboje za pomoci podnapilého, přesto zjevně vyděšeného vedoucího vycouvala, stále s neporušenou zářivkou v ruce. Večírek se pak bez dalších dramatických příhod pěkně rozběhl - a více nevím, neb jsem záhy usnul.

   

Ráno jsem zalepenýma očima vykoukl z okna a hle - slunce stálo vysoko, protější strom byl plný perel a pěkně mrzlo. Perly se sice posléze změnily v kapky, ale zářit nepřestaly. A procházka po sluncem zalitých loukách, které znám jen jako lyžařské stopy, byla po včerejším dešti (a dobré snídani) bezvadná.

     

Zpět na hlavní stranu obsah               fotky - start