Zbraslavice 2005

   

Cyklistický výlet do Zbraslavic lze charakterizovat stručně: opět se to vydařilo. Nejenže bylo krásné počasí, ale také kopce byly mírné, sjezdy dlouhé, příroda krásná, atrakce atraktivní a hospůdky příjemné, ale především společnost byla náležitě vytříbená.

Již při příjezdu mi k pozdní večeři dva houslisté hráli vybrané kousky z Prodané nevěsty a další opusy. Poprvé mi také byly vyjasněny pojmy vrz a kaz a další houslová úskalí. V praxi bylo rovněž demonstrováno, že ne všichni lidé housle milují. Výčepní si dokonce libovala, jak je ten večer málo hostů a že může konečně jít dříve spát.

Druhý den jsme vyrazili za rostoucího vedra do mírných kopečků zdejších lesů, proložených rybníky. Provoz mírný, hospody po ránu zavřené - startovací pivo představovalo vážný problém. Nakonec jsme ho dostali až na hřišti, kde se hrál nohejbalový turnaj.

     

 

Odsud jsme to vzali na památnou horu Sion, kde , jak každý už ví, skončili chudáci husiti. Moc toho z jejich hradu nezbylo.

 

 

Zde, v lese kousek pod hrádkem Sion (Jana si ovšem doteď myslí, že jde o horu Slon), nastal památný okamžik - Přema v rámci přípravy na Rezavého mužíčka docílil tisícovku kilometrů.

 

 

(Malá poznámka - všimněte si ruky s hodinkami.
Tak takhle Přemeček šidí!
Pro méně vnímavé viz následující ilustrace)