Martin Photo : BRNO versus ŠVÉDI | |
Site map Home page e-mail Více fotek |
|
Na úvod něco historie z pera slovutného
Jiřího Svobody, který má se Švéďáky osobní zkušenost:
"... Když to tak vezmu kolem a kolem, Švédové nás jako národ většinou trpce zklamali. Především svou porážkou roku 1643 u Brna, jehož dobytí mělo otevřít v kolísavém vývoji třicetileté války cestu protestantským vojskům na Vídeň. Dodnes se tato švédská porážka v Brně paradoxně připomíná jako naše vítězství, neboť opačný výsledek mohl znamenat porážku habsburského domu a ostudné Obnovené zřízení zemské z let 1627 a 1628, na jehož základě zaznamenaly naše země první katastrofální odliv mozků, mohlo pozbýt platnosti. Švédové neuspěli v téže válce ani v už téměř obsazené Praze a chudák Komenský se radoval nadarmo. Cesta domů zůstala zavřená. Švédům se vůbec nepodařilo v třicetileté válce zvítězit a přispěli tak k hanebnému Míru vestfálskému, který rozdělil zájmové sféry bojujících velmocí. My jsme zůstali v té nesprávné části Evropy, což ovšem nebylo naposled. Ani v novověké historii se Švédové ve vztahu k nám příliš nevyznamenali. Stačí jen připomenout, jak zarputile proti nám bojovali na několika mistrovstvích světa v ledním hokeji ve chvíli, kdy jsme již porazili ty zpropadené Rusy a k získání titulu nám s nimi stačila remíza. A oni vyhráli dva jedna. Nebo jak nám stačilo vyhrát jedna nula a oni pár minut před koncem srovnali na jedna jedna. Hanba pomyslet. Dobře, Švédové nám párkrát dali co proto, ale dneska už to stačí. Už nás mydlit nebudou...." (celý text, který nemá s historií nic společného, najdete někde tady). |
|
V sobotu se Brnem potloukali divní
ozbrojenci a zmatení
turisté se vyptávali, co se vlastně bude natáčet za
film. On vlastně
vyzbrojený žoldnéř ze sedmnáctého století, cestující šalinou, vypadá
dost nepatřičně a naskytá se otázka, zda si vůbec cvakl lístek. Na
druhé straně vadil méně, než žoldnéř na motorce s flintou přes rameno,
navíc v pěší zóně. Ale to byly výjimky, jinak bylo vše vymakané do překvapujících detailů.
|
|
Důkaz, že Američané mají ve světě prsty ve všem, co jen trochu zavání střelným prachem. I mezi žoldáckými Švédy se motal agent od Pentagonu. |
|
Vojáčci na sobě neměli žádné divadelní rekvizity, jejich výzbroj vypadala velmi autenticky. A jak se ukázalo odpoledne na Kraví hoře, měli i dostatečné zásoby střeliva a funkční muškety (jen doufám, že kulky byly pouze papírové a ne olověné). |
|
Po sešikování všech oddílů se vojska jala procházet centrem, občas si i po proslovu vystřelili. Zdálo se, že je to dobrá zábava, i v tom vedru. Jedný problém někteří měli, když se jim velelo v zájmu historické věrnosti ve švédštině (no, možná to byla jen pruská parodie na švédštinu). Ale slušelo jim to náramně, to nemohu říct. |
|
Po pravdě jsem je docela obdivoval - v tom vedru toho měli na sobě navěšeného opravdu hodně a ani jejich kvéry nevážily zrovna málo. A to je teprve čekal výstup na Kraví horu, a boj o tento strategický vrchol. |
|
Kraví hora se proměnila v bojiště. Odehrávaly se tu nejen strategické přesuny jednotek, ale především střelba z mušket (či co to bylo za pušky) a hlavně z děl, která však byla dost daleko od diváků, aby si mohli vychutnat souhru při nabíjení i tu řachu při salvě ze všech hlavní. Navíc jejich dým dokázal celé bojiště zahalit do neprůhledného oparu. Tak aspoň pár fotek od neukázněného fotografa... | |
Nakonec to dopadlo špatně, Švédové brňáky opět mydlili a bylo nutno ustoupit do připravené pozice poblíž stánku s pivem. Slavné vítězství bylo naplánováno na pozdější dobu. |
|