Loučeň (alias Seletice) 2005

back to main pagezpět domů            všechny fotkyfotky

   

První  otlak zadků na kolech se letos přesunul ze Seletic na zámeček Loučeň, což byl výborný nápad.  Počasí bylo mimořádně příznivé, příroda rozkvetlá a hospody natěšené na hosty po dlouhé zimě.

Po nezbytném fotografování pod rozkvetlou magnólií jsme vyrazili na první tour - do Nymburka a kolem Labe. Zde byla první atrakce - zdymadlo.  Překvapilo mě, jak rychle si to lodě šinou po proudu - předjet loď na kole nebylo vůbec jednoduché.

Večer nás čekal řízeček, pivečko a postýlky v zámeckých pokojích, jejichž strop se dal pozorovat jedině dalekohledem.

     

Samotný zámeček vypadal ve večerním slunci nádherně. Uvnitř už to bylo poněkud horší. Starobylá kování a zámky na dveřích byly příhodně kombinovány s bakelitovými klikami, umakart vylepšoval dubové ostění a okna nešla otevřít, což ovšem nevadilo, neboť ve zkroucených rámech byly několikacentimetrové fuky. Ovšem v křídle, které sloužilo k oddávání nešťastníků a nešťastnic do stavu manželského, byly tyto socialistické relikty odstraněny. Zaujala nás především nádherná knihovna, která k našemu překvapení obsahovala řadu nových knih. Že by pro novomanžele, aby se při svatební noci  měli čím inspirovat?

         

Druhý den jsme vyrazili svatojiřským lesem na druhý výlet. Počasí opět přálo, jaro bylo v rozpuku, prostě nemělo to chybu.
   
Zajímavá byla i návštěva v historické hospodě v Dětenicích. Kromě dobrého piva tu měli šikovné rekvizity a přítmí, v němž si přítomné dámy připadaly ve srovnání s konkurencí velmi zachovale. (Zlí jazykové ovšem tvrdí, že zde by se všem zdála krásná i paní Paroubková.)

Pivo dobré, jídlo taky, ovšem při placení se Mirkovi zatočila hlava.
Oběd jsme proto odložili do příznivějších, méně kapitalistických oblastí.

back to main pagezpět domů      back to main page      všechny fotkyfotky