Zimní přejezd Jeseníků 2005
Z Pradědu jsme vyrazili ještě za tmy a bez snídaně. Zima naštěstí nebyla tak strašná - jednak se proti večeru trochu oteplilo, jednak nefoukalo ani trochu. Přesto jsme při sjezdu na Švýcárnu pěkně promrzli.
|
Ráno na Švýcárně byl nejpříjemnějším tvorem smradlavý bernardýn, který z nás měl upřímnou radost. Vrchní nám nedal ani pivo. |
| Ráno těsně před východem Slunce nad sedlem. |
|
|
 |
Slunko vyšlo a je krásné ráno. Na sedle se
potkáváme se zbytkem Lanškrouňáků a brněnskou sekcí, která si slavnostně
přebírá Růžu i s jeho zvonkem s vybitými bateriemi. Nevím, jak se mu z
Paprsku pojede bez čelovky. Po snídani, kterou jsme opravdu potřebovali,
vyrážíme i my.
Přestože dole ještě pralo slunko, na Červené hoře je tradiční mlha a svrab. Naštěstí se do sněhu padá jako do peřinek. Na této muldě, jejíž metrová stěna není shora vidět, hodil tygra Přema a ihned na ni kamarádsky navedl i mě. Nezklamal jsem ho. |
 |
|
|
| Na Keprníku nebylo jako obvykle nic k vidění, zato pěkně foukalo. Sjezd byl v pohodě. Sice Přema říkal, že to dole neustojím v těch lavorech, a já to taky neustál, ovšem že se do sněhu zapíchnu tak parádně přímo po držce, to jsem nečekal. Neustále se zlepšuji. Naštěstí tam nebyl připravený žádný pařízek, jinak by měla horská alarm. |
|
 |
 Dana a Přema graciézně zvládají Keprník |
Den jsme ukončili výbornou svíčkovou na Šeráku. Následoval sjezd do Ramzové k vlaku, obvyklý závěr na Paprsku si vychutnal jen Honza.
| fotky |
