aneb Co se osvědčilo a co ne

Workflow značí postup práce. Dřív se tomu tak neříkalo. Jednak čeština nebyla zasviněná anglickými termíny, jednak jednotlivé činnosti při tvorbě fotky byly natolik různorodé, že snad k sobě ani nepatřily. Teď se vše dělá digitálně a tím pádem víc než kdy jindy vše souvisí se vším a pěkně na sebe navazuje (nebo by alespoň mělo). Jestli to je lepší, nevím, ale je to určitě pohodlnější. Rozhodně to není jednodušší. Když si odmyslím dobu, kdy si ještě i běžní dovolenkoví fotografové dělali fotky v koupelně, tak vyfotit film, dát ho do labu, říci " chci jen dobré, formát pohlednice" a pak ukazovat fotky návštěvám bylo opravdu snazší, než přehrávat paměťové karty, posílat je mailem popř. nějak upravovat, ukládat na disk, vypalovat na CD a pak si všechno smazat při odvirování počítače.

Ostatně brzy bude zase všechno jinak. Paměti jsou už tak velké, že přehrávat je není třeba, svátečním fotografům vystačí na dobu životnosti aparátu, dost často telefonu. Prohlížejí se na displeji nebo v iPodu. Maximálně se pošlou na web nebo mailem. Prvotní okouzlení digitální fotografií vyprchalo a vše se vrátilo do starých kolejí, jen místo filmu, který se po návratu z minilabu obvykle chvíli někde válel a pak se ztratil, je vše někde na PC a ztratí se při prvním krachu disku.

Celý článek

Starší verze obsahující komentáře k tomu, co používám, je k vidění tady

Chvění fotoaparátu

Neostrost způsobená chvěním aparátu při expozici je podle mých zkušeností nejčastější příčinou technicky nekvalitních snímků. Když foťák dostatečně stabilně nedržíte, fotky budou neostré bez ohledu na kvalitu vašeho vybavení. Poslední výdobytek techniky - optické stabilizátory - sice pomohou, ale problém zcela neodstraní. Jako odborník přes vibrace jsem se zkusil podívat, jak je to s platností pouček a pravidel, které jsou předkládány v literatuře, ve skutečnosti.
 

Hledáčky a autofokus

V dnešní době jsou výrobci hnáni svými marketingovými experty za megapixely, gigabyty a snaží se přesvědčit kupující, že právě jejich poslední výmysl je to, po čem všichni touží. Nejen megapixely však dělají foťák. Pokud chcete bezpečně odlišit přístroj pro profesionály od modelu nižší třídy, podívejte se na specifikaci hledáčku. To stejné platí pro autofokus - jen se o tom píše ještě mnohem méně.
 

Mike Johnston :
Použití kinofilmových objektivů

Článek Mika Johnstona publikovaný na Luminous Landscape  v srpnu 2004 . (Originál je zde. )

Jako obvykle svérázné a vtipně podané. Přehled všech typů objektivů a jejich užitečnost (nebo zbytečnost) v kostce. Jeho článek mě trochu zaskočil, protože jsem chystal něco podobného. Tak jsem alespoň svůj koncept přepracoval do formy komentářů k Mikovu článku. Dostanete se na ně, když kliknete na odkaz  označený zelenou šipkou nebo přímo zde.

Má cenu kupovat staré objektivy?

Co si budeme namlouvat, na nová špičková skla má z nás málokdo. Zbývají tedy dvě cesty: koupit nový objektiv nižší třídy, nebo se obrátit na bazary, e-bay či inzerci a koupit něco staršího, co dříve ke špičce patřilo . Ceny z druhé ruky jsou obvykle příjemné, ale jak je to s kvalitou?