Zimní přejezdy Jeseníků

                                             

Další fotky - klikni 2003 (27. ročník)

2004 (28. ročník) 

2005 (29.ročník)

2006 (30.ročník)

2007 (31.ročník)

 

2008 - 32. ročník   

home                fotky

Stejně jako vloni meteorologové neslibovali nic příjemného - sníh s deštěm, zataženo a nárazový vítr 102 km/h (jak k tomuhle číslu došli ví jen bůh). Teplý leden potvrzoval, že globální oteplování se nevyhýbá ani zemi profesora Klause. Dole nebyl sníh žádný a místo vosků se do batohů balily pohorky. Začátek byl vůbec špatný - na Skřítku bylo zavřeno a tak jsme se s prázdným žaludkem brodili sněhem, mohlo ho být i více než asi 2 cm, do kopce na Ztracené kameny.  Zde se slabší a hladovější povahy vydaly krásnou stopou na Afrédku, zatímco mladší  otrlejší horalé vedení Jardou J. vyrazili na Jelení studnu přímo, nedbaje na varování zkušených, to jest nás.

Když jsme se rozdělili, bylo to na studnu 3 km. Když jsme doklouzali k Alfrédce, což bylo dobrých  šest a půl kilometru, bylo to na studnu už tři a půl. Typická zkratka přesně odpovídala definici J.J . Zato  pivo a čočkovka, i když servírované hnusně v plastu, vše vynahradily.

Abychom se vyhnuli zledovatělému hřebenu  jsme zvolili raději cestu přes Kotle. Když není sníh, laviny padat logicky nemohou. No, sníh tam byl, laviny naštěstí nikoliv, zato se rozehnal mrak a mlha a udělalo se azuro. Cesta okolo obou kotlů neměla chybu. Zatímco na hřebeni byl jen led, kameny a vichr, tady bylo příjemné sluníčko a prašánek, dlouhou dobu dokonce i stopa. Skoro se ani nechtělo věřit, že ještě před pár desítkami let se tu běžně lyžovalo.

Pak už jen sjezd na Ovčárnu, rychle od přeplněných chat na Švycárnu, pár pradědů a borůvkových knedlíků a příjemný sjezd s čelovkami k Pelikánovi na Jarouškovo vepřové s nadýchanými knedlíky. Prostě vydařený den.

Druhý den tradičně pivo na Sedle, tentokrát ale bez zbytečného vysedávání a po přemazání lyží hurá na Keprník. Po krátkém výšlapu již bylo dost sněhu a slušná stopa, sjezdy byly tentokrát vlídné a i když z Keprníku bylo vidět jen zábradlí u cesty a protivně fičelo, na Šerák jsme dojeli dokonce už před obědem. Tím pádem zbylo dost času na pár keprníčků, piv i svíčkovou. Dolů jsme sjeli dílem klasickou cestou, dílem po sjezdovce, pak už se musel šlapat až do Petříkova a po krátkém svezení přišla Císařská louka a krásná stopa na Paprsek. Na Paprsku pamlsek (ať si Růža nemyslí, že rýmovat může jen on!) a ještě za světla dolů. Pláně byly bez sněhu, ale navzdory předpověděnému vichru se nehnul ani lístek a zapadající slunko nemělo chybu. Věčná škoda jezdit dolů až za tmy - navíc s rozedraným zadkem, viď Pavle.

Ve Starém městě voněla Jarouškova kuchyně už od šatny. Hudba byla hlasitá jako vždy, tanečníci vytrvalí, takže záměr odpočinout si trochu před spaním byl velmi rozumnou alternativou.

Ráno déšť. Cesta přes pláně vyloučená, zbyla pouze autovarianta. Avie nás nadvakrát odvezla do Stříbrnice (teď už víme, jak cestují afgánští běženci v kamionech) a po několika šedých vlcích jsme se odhodlali do stopy. Vytrvale sněžilo s deštěm, ale brněnská sekce prošlápla stopu traverzem a svezení  bylo přepychové, i když poněkud vlhké. Zato hřebenová cesta nestála za moc, "bo to fičelo jak hajzl". Zcela mokří jsme nakonec sjeli do hospůdky, kde se nás ochotně ujali a spravili čajem, grogem, polívkou, griotkou rumem a kdoví ještě čím. Do cíle jsme pak potupně došli po silnici ve vytrvalém dešti, víc zmoknout jsme už ale stejně  nemohli. Vlastně jsme byli s letošním přejezdem docela spokojení, holt na globální oteplování si musí člověk umět zvyknout.

     Lyž si řiď!    

 

home                fotky

 

 

Bonus - Růžův mail plný bezprostředních zážitků

Za "no coment" format muze pro zmenu Jarda Jé, ktery mi snizil sebevedomi nalezenim trpane hrubicky v predchozim mailu, ze kterehozto soku jsem se jeste neprobral.
Za "no coment" format muze rovnez touha se jit vyspat
Nicmene na strane druhe muze byt coment docela easy, nebot de facto jsem foto vytahl jen 4x a sice:
-na hrebeni
-v hospode (pravda tech bylo vic)
-cestou na vysilacku
-a na sjezdu po cervene okolo sjezdovky
Nicmene kdyz uz jsem ten nebohy tezce zkouseny pristroj vytahl, tak jsem fotil o 106 a proto to relativne velke mnozstvi fotek.
Svym způsobem lze rict, ze na fotkach absentuji mnohe vyznamne brnenske osobnosti je to vsak tim, ze bud to auditovaly a nebo chodily ukryty pod hrebenem at uz pod Jeleni studnou ci Kralickým Sněžníkem (míněno duo zvané "Kotva" tj. pan doktor a Jé Jé) Pokud někdo neví proč zrovna "duo kotva" tak mu to za několik panáků povykládám. kterak jelo svého času toto duo na kotvě na Návrší.
Kromě významných osobností chybí též celý poslední den, bo to fičelo jak hajzl a líný had se vinul stopou po hrebeni bez výraznějších excesů.
Rovněž pak bych rád dodal, že popíráme zpravodajství kolegy Ondráčka z hydrometeorologického ústavu na Šeráku, který vsadil na to, že po 7 hodině večer již žádné pako po horách nesviští a že je to tady ta pravá doba na nahlášení orkánu o rychlosti 133 km/h To ovšem netušil, že právě v tu dobu se vypotácelo z Paprsku družstvo ve složení ....... na svůj sjezd do Starého Města, přičemž šlo o všechno včetně o život jenom ne o orkán zvící 133 km/h, bo se nehnul ani lísteček, akorát pája prodřel kalhoty ve stopě od traktoru.
Ostře sledovaný záložní vedoucí Ondráš tentokrát nepotvrdil formu a zůstal daleko v poli střízlivých, jenom snad na Paprsku do něj vjela stará míza..... Jeho žena může být na něj pyšná, my ostatní voláme "Hanba!"
A proto tedy se opět potvrdilo přísloví, že: "Nad alkoholem nelze zvítězit, jenom Valaši remízovali!"
S tímto úslovím vyrukovala "paní učitelka", která nezapřela svůj školometský původ ani v hospodě v Rezku, takže pan pinkl ji tak začal záhy oslovovat. Ještě lepší vtip potom byly její ultra zánovní běžky, se kterými obrousila Jesenické hory zbavené v dolních polohách sněhu takovým způsobem, že vidět to ochranáři, tak ji zatknou.
V soutěži o největší exces v hospodě zvítězilo brněnské družstvo na Barborce, kde oproti očekávanému obědu nakonec stěží utržilo jedno pivo a s hanbou odtáhlo na Praděd. Hlášky paní vedoucí by se daly tesat do kamene kupř: "Já tady nejsem žádná vrchní! Počkejte si, až za váma přijde paní vrchní, potom si objednáte, paní vrchní mně to řekne a já vám to natočím, až se mi bude chtít" Paní vrchní zase podotkla, že jim došel cartridge v tiskárně a dala nám jídelní lístek napsaný na A5 propiskou :-) no super bžunda.
Jediný a shodou okolností nejsprostší vtip mého přejezdu začíná: "Moje žena je hrozně nepořádná......" A že je to fakt drsný, valaši to říkali!
Vlastně ještě jeden dobrý vtip byl a sice, když Radim filmoval vystupování lidí z Avie-tento záběr nakonec po 2 minutách zcela zaplnil kartu, nicméně ani po tomto čase jsme se nedočkali celkového vyprázdnění korby-bylo to jak trikový záběr, celkově nás tam mohlo jet tak 50 a kdoví jestli ne víc. Ozdobou byl opět pan doktor, který při své nekonfekční postavě celou dobu hudroval, že taková Avia je dělaná pro úplně malý lidi jako je Lucie. Buď jak buď, něco takového se hned tak nezažije.
Na závěr doporučuji na první den nosit polívku v termosce s sebou, bo:
-na Skřetovi bylo zavřeno
-na Barborce nás vyhodili
-na Pradědu jsem to nestihl
-a na Svýcárně mi řekli že zavírají
V té chvíli už jsem si připadal jak ten kůň. co ho ten cikán už skoro odnaučil jest.
Na závěr nějakou sofistikovanou hrubku pro Jé Jé, třeba takto:
Na ukončení výletu se sešly turistky a turisté v Dolní Moravě v rekrodním čase, bo na hřebeni fičelo jak hajzl. Při následující žranici měli pak turistky a turisté většinou pech, neboť je nikdo neupozornil, že si namísto klobásy mohou dát guláš.
tak zatím year year
přejezdový netopýr
R!
PS: esi sem na nekoho zapomnel, tak mu to přepošlete, dik dik!
http://ruze.hustej.net/jeseniky_008/s2.htm


2007 (31.ročník)         2006 (30.ročník)         2005 (29.ročník)      2004 (28. ročník)      2003 (27. ročník)