jenom fotky den první den druhý den třetí den čtvrtý 2003
Je sobota půl hodiny po půlnoci, vyrážíme pro Martinu a pak nabíráme ještě Růžu. Martina vzala varování, že naše Felicia není náklaďák, vážně, ale Růža se přihrnul s batohem připomínajícím spíše kredenc. Nakonec jsme se nějak poskládali, ale kdyby nám nedej bože zafungovaly airbagy, tak by se chudinka felda asi musela kousek nafouknout. Noční provoz byl zanedbatekný. V Kufsteinu jsme byli už za světla a když jsme viděli náš původní cíl, Wilder Kaiser, vydatně zalévaný deštěm a zahalený nízkými mraky, volba pokračovat do Itálie byla potvrzena. Před Brennerem jsme se měli potkat s Jitkou, což se nakonec podařilo až na třetí pokus a asi o sto kilometrů za průsmykem.
Neustále se zlepšující počasí nás provázelo až do Torbole, k vile, kterou jsme našli už loni. Lago di Garda nás přivítalo nádherným pohledem na azurovou hladinu plnou surfařů a bílých vlnek.
Paní domácí byla doma, měla volná dvě apartmá a hlavu jako vždy plnou katastrofických zpráv - tentokrát šlo o záplavy někde na Rimini. Na zbytek odpoledne jsme vedení Jitkou vyrazili na kopec za vilou. Výstup byl v dusnu docela strmý, ale nakonec byly i pěkné pohledy na jezero a okolní skály, obléhané horolezci. A naše drzé dámy napajtlovaly ze zahrady hrozny, které jsme jedli ještě druhý den.
Večer přijel Přemek s Danou. Kromě toho, že paní domácí přišla s novou katastrofou - uragán na Floridě - a předpovídala bouřky o víkendu i tady, se nic zásadního neudálo a mohlo se jít spát.
