jenom fotky den první den druhý den třetí den čtvrtý 2003
Ráno je krásně, katastrofy paní domácí zůstaly naštěstí daleko na Floridě. Výhled z terasy, na které snídáme, na Cimu S.A.T. nemá chybu, jen by mohlo být malinko tepleji. Vyrážíme do Avia, abychom zdolali ferratu Gerardo Sega, kterou jsme vloni nemohli najít. Cesta po uzounkých serpentinách je sama o sobě pěkná a zajímavá, o adrenalin se starají Italové ne motorkách.
 |
Abychom dodrželi zásady správné životosprávy, na Rifugio Monte Baldo jsme se před túrou zastavili na startovací pivo. Konec konců, hory jsou nebezpečné a co kdyby toto pivo či víno bylo poslední.
|
|
Nástup na ferratu byl skoro o tisíc metrů níž, ale mít auta nahoře byl výborný nápad, který jsme ocenili až později. Sešli jsme proto soutěskou k nástupu pod impozantní převis. Protože se tato cesta chodí jen málo, helmy jsme nechali dole. Chyba - stěna byla rozlámaná a plná volných kamenů a shazovat si je na hlavu jsme si stačili docela dobře sami. Každý se k výstupu postavil po svém. Někdo se kochal okolím, připomínající kaňon v Coloradu, jiný se topil v záplavě adrenalinu při pohledu do hloubky pod nohama. Aleš vyhlásil taktiku výstupu "red point" - lézt čistě jen po skále. V některých místech tato zásada nepostrádala zajímavosti a ukázalo se, že používat kramle a lano jen k jištění bylo někdy dost obtížné, ale šlo to. Růža později vyhlásil svoji vlastní modifikaci "brown point", odvozenou od barvy trenek po výstupu. Jitka, kterou Přema vybavil sedákem impregnovaným shnilými rybičkami, se ani nejistila a exponovanými skálami zjevně pohrdala.
|
|
K autům jsme se vrátili už po setmění. Naštěstí vyšel měsíc (a čelovky to jistily).
pokračování - den třetí zpět na začátek home fotky mail me
