|
Motto*:
Chceš-li se zasněženou plání prohánět rychlostí expresního
vlaku, * Letos to tedy nefungovalo. Buďto to nejelo vůbec, ryba-neryba, nebo naopak k nezastavení. Krkonoše - Kuprovka 22. - 26.2. 2012
Úterý Tentokrát žádná cesta do nejistoty jako loni, když nás Přema vyslal na Kuprovku a zálohu si nechal v kapse. Už víme, že dojedeme do Strážného, přestoupíme do připraveného kočáru, tedy vlastně rolby a pojedeme vstříc svíčkové paní Kateřiny. Jediný rozdíl je v počasí - místo mrazů jsou nachystána jiná překvapení. A tak se i stalo. Nasedli jsme si a rolba vyrazila - ale i my jsme byli připraveni a jen tak nás něco nerozklepalo, i když to na fotkách vypadá poněkud jinak (ta Lavina fakt hodně poskakovala a my v ní ještě víc). Spolehlivá Věrka však byla připravená, vytasila rum a tak jsme pěkně zvláčněli. Ostatně i na fotkách je jasně vidět, jak nás půllitřík rumíčku pěkně stabilizoval.
Na boudě bylo vše při starém. Děda Míla už čekal s dvéřovkou, které říkal cyankali (milý zvyk!), a Kateřina nosila na stůl výbornou večeři, což ji ostatně vydrželo celý týden. Dokonce ani přípravu veselých tácků nezapoměla, i když to jsme dosta zanedbávali - naučila nás totiž na třešničky a hruštičky. Však taky bylo nutno zajet pro nové zásoby do údolí. Na chatě zůstalo vše při starém, jen Viktorie o rok povyrostla.
Středa Ráno je docela nádherně, ale letmý pohled na teploměr ukazuje, že dobře namazat bude nesnadné. Volíme výlet na Sněžku, protože kam také jinam. Milen namazal rovnou klistr a stoupalo mu to parádně, akorát že s sebou nesl na skluznicích metrák sněhu, a to i dolů. Jarda se spolehl na mázu z minulého roku, já na univerzální Swix ... nakonec jsme na tom byli stejně, smekalo se to všem. A navíc, na pěkně umyté skluznice se nám napatlal Milenův klistr, kterým zasvinil půlku krkonošských cest.
Ovšem na Sněžce bylo nádherně, poprvé nebyla cesta zledovatělá. Ještě pěkněji bylo v poštovně při griotce, neb tradici je nutno dodržovat. Dole jsme při návratu našli kupodivu i lyže, prozíravě opřené o polskou chatu. Obávaný sjezd na Výrovku nejlépe zvládla Eva, která ohromila ostatní turisty tak, že ji na kolenou prosili, ať to raději sundá nebo se zabije. Na Výrovce byl amen s inverzí, zanořili jsme se pěkně do mraků a bílé tmy, nicméně jsme cestu zpět spolehlivě našli. Akorát Milen se začal zouvat trochu předčasně před jinou chatou. No co až, chata jako chata, mohlo by se říct, ale v téhle chatě by ho nevítala Kateřina, ani její kuřátko, ani veselý tácek. Ten by tedy dopadl. A to my zase ne, my jsme si to užili i s moučníkem.
Sněžka dobyta! |
|
Ledový příkrov
Čvrtek Ráno to bylo jasné: bude odpočinkový den. Objednali jsme si tedy oběd a celý den se poflakovali dílem v posteli, dílem v baru. Největší radost měly Viki a Adélka, které zajaly Růžu a hrály s ním na schovávanou. Mohlo by se zdát divné, že to na nás přišlo už druhý den, ale vysvětlení bylo prosté: Krkonoše se změnily na Ledové hory. Celodenní déšť pokryl všecko centimetrem ledu a když se k tomu přičte mlha tak od tyče k tyči, fakt to na procházku nebylo. No, stejně jsem na ni vyrazil a dokonce se i vrátil bez zásadního bloudění.
|
Pátek
Ráno není po ledu ani památka, je teplo a vše roztálo. Mazat nemá cenu, bude
se bruslit, v mokrém měkkém sněhu to jde a náramně to fičí. Jedeme na Lesní
boudu a možná i dál, i když v docela hustém dešti se asi daleko
nedostaneme. Dolu opatrně scházíme, jen někteří borci sjíždí. Bohužel
se ukázalo, že Růža by se k takovým neměl počítat, i když nutno
 přiznat,
že vyhlášená odvaha ani elegance jej ani tentokrát neopustily. Bohužel ani
jedno z toho jízdě v hlubokém sněhu moc nepomáhá. Už to vypadalo, že zahučí
do lesa, když provedl přistání plavmo, taky nazývané "tygr jak sviňa". Snad
byl les moc blízko, snad jej na špatnou dráhu navedl pan Pánek, který večer
popisoval taje skoků V-stylem, v každém případě letěl elegantně, to nemohu
říct. Podvozek však nevytáhl dobře a vyhnul si koleno. Nejlépe to viděla
zblízka Janinka, a tak si hned musela dát panáka.Avšak Růža se posbíral a
pokračoval dál. Je to hrdina. Ostatně na otázku, co koleno, mi odvětil, že
dobrý, neboť má nohy jako baletka. To jsem nějak nepochopil o čem to plácá,
neb jsem viděl jak baletky, tak Růžu a mohu směle potvrdit, že se to nedá
srovnat.
Na Lesní jsme dojeli dílem promoklí, dílem propocení - v závislosti na kvalitě goretexových vrstev a po několika pivkách a papání se vrátili a odevzdali do milosrdné péče manželů Pánkových. Večer dorazil jistý Přema a jal se koštovat náš kabernet. Můj vzorek se umístil jednoznačně na posledním místě a byl potupně vylit do kanálu.
|
 Sobota aneb
ledový masakr
Aby byl náš
vzorník počasí dokonalý, pěkně přimrzlo. Co včera rozdupali psi, kteří se
opět prohánějí po magistrále a mění bílou stopu v hnědý hnus, přes noc
zmrzlo na kost. Bruslit se nedá, stopa není, a ze sebemenšího kopečku to
jede jako šlak. Většina to vzdala, pietně postála před gigantickým lavórem
po Růžově včerejším tygrovi a vrátila se - to byli ti chytřejší. Ti
odvážnější blbci to nevzdali a jeli na Lesní. Vítr v zádech nás vynesl na
kopeček a dolů se to rozjelo tak, že jsem se snad i modlit naučil v tom
kvaltu.Ostatně kromě modlení se nic dělat nedalo, ani řídit, ani brzdit.
Naštěstí (nic jiného to nebylo) jsme to přežili, i když brzdná dráha byla na
ledě jako u tankeru. Dokonce i Přema to přežil, hlavně proto, že šel pěšky
jak do kopce, tak i s kopce. Šlo by to ostatně říct i jinak - šel prostě
furt, čili celou cestu, pořád. Domů tréninkově přes Liščí horu, ale lyže
jsme nasadili až dole na rovině. Večer jsme završili výborným gulášem. A to
nemluvím o druhé večeři - vepřovém kolenu, což teda byla fakt hodně výživná
dieta před spaním. Spalo se mi velmi, velmi těžce.
|
|
Neděle
Ráno mrzne a fičí a chumelí. Naložili jsme bágly do rolby, přihodili
chromého Růžu a vyměklého Přemu a vydali se k autům. Proti všemu očekávání
to krásně jede. Žádný led, lyže si jen šustí v prašánku a za chvíli jsme
dole. Pak ještě čekáme na dámskou sekci, která se nenechala přemluvit
a šla pěšky, což nelze omluvit, prostě nekázeň a neposlušnost. I když lyžování bylo tentokrát spíše okrajovou záležitostí, nálada byla díky dobrým duším, starostlivým a příjemným manželům Pankovým a jejich péči stoprocentní.
|
|
Lyž si řiď!
|
