všechny fotky

   Vážený pan president nás opět zanechal jako siroty na pospas vánočnímu běsnění, aniž by se staral. Naštěstí předal žezlo - vlastně ne, presidenti žezla nemají, jen osobní gardu - a tu p.p. Jiřoušek tedy má, a jakou! - tedy předal velení ministryni optimismu a dešťových kapek. Obého bylo na výletě, to musím říct rovnou, habaděj. Naštěstí se oba dva živly vzájemně potíraly: promoklí jsme sice byli řádně, ale náladu nám to nezkrušilo. Na druhé straně zase optimismus nevedl ke špatným koncům, kterých jsme se my, čímž mám na mysli nás pesimisty, velmi obávali. Optimisté totiž měli na rozdíl od nás pesimistů mokro v botech.

Jako každé dobré drama, první fáze výletu se jevila zcela neproblémová. V Brně nepršelo, ve vlaku bylo příjemně a v kombinaci s osvědčenou whisky i teploučko. 

Po krátkém občerstvení jsme se vydali k cíli naší cesty, tedy ke stavbě, jež byla prezentována jako rozhledna. Ukázalo se, že měla několik výhod, ovšem i nevýhod. Tou první, a pro rozhlednu podstatnou, bylo, že nebylo vidět nic kromě malebného elektrického vedení. No, možná to nebyla tak docela vina té rozhledny, jako spíše mlhy všude dokola.  Další nevýhodou, která se ovšem ukázala být velice vyhodnou, byla ošklivost této stavby, jež odpudila všechny pocestné a měli jsme ji tudíž celou jenom pro sebe. Plukovníci ČSLA velmi prozíravně také upravili rozhlednu (tehdy vlastně pozorovatelnu, čili, jak se říká dnes, Beobachtungstelle) na ideální místo k projevu paní ministryně, ke zpívání koled, rozdávání dárečků a tak vůbec. A pak hurá do tepla objednané restaurace, kde už čekala kapela Wénových Kidů, což v kombinaci s výtečnou polívečkou s knedlíčky, masíčkem, kafíčkem, pivečky a tácečky prostě nemělo chybu.

  všechny fotky

home

      2005               

2004