Jak na to
|
Bez blesku nebo s bleskem?
Starší verze byla uvedena v článku My bag .
Jsem stále toho názoru, že se blýskat raději nemá. Zejména tehdy, když snímek lze udělat slušně bez blesku. Blesk obvykle (když se to dobře neumí nebo není čas si s nastavením pohrát) potlačí přirozenou světelnou atmosféru. Snímek bez blesku je při citlivostech do ISO 800, kdy je šum ještě docela přijatelný, přirozenější a obvykle nedělá potíže ani příliš dlouhá expozice. Za nízkého osvětlení, hlavně žárovkového, fotím raději černobíle - barvy umělého světla se někdy korigují velmi těžko a šum při vysokých citlivost v čb tolik nevadí, stejně jako nevadí malá pohybová neostrost - snímky jsou někdy spíše dynamičtější a i jejich nižší technická kvalita ukazuje, že vznikly při obtížném osvětlení. Výhodou je i větší možnost úpravy kontrastu, což při barevném snímku často vede k nepřirozeným barevným posunům. A když už je použití blesku nevyhnutelné, tak rozhodně doporučuji volit externí blesk a snažit se blýsknout odrazem nebo alespoň s difuzérem. Vestavěný blesk vede obvykle k červeným očím a nepřirozeně tmavému pozadí.
Na druhé straně, blesk přináší řadu možností, jak celkem jednoduše ovlivnit osvětlení a přizpůsobit jej záměru fotografa. Barevný film, zejména diapozitivní, a dnešní digitály nezvládají dobře velké světelné rozpětí kontrastních scén, jako je protisvětlo a podobně. Nemají-li mít barvy nepřirozené posuny tónů, je třeba exponovat na nejvyšší jasy a kontrast snížit vhodným přisvětlením stínů. Použití blesku však skýtá mnohem širší možnosti.
Většina dnešních přístrojů (kromě profesionálních zrcadlovek) mají zabudovaný blesk. Jejich výkon je malý, světlo příliš ploché a téměř vždy vzniká efekt červených očí, zato jsou vždy po ruce. Já vyklápím interní blesk, jen je-li světla opravdu málo a nemám s sebou velký blesk, a také při fotografování portrétů, neboť v protisvětle dodá jiskry v očích ( to ale nastavuji výkon blesku velmi malý, aby neovlivňoval osvětlení). Velmi užitečný je také při práci s dálkově řízenými blesky, neboť nahrazuje drahé infračervené ovladače nebo další externí blesk.
Když to bez blesku rozumně nejde, je rozhodně dobré vzít výkonnější blesk a svítit odrazem od stropu, nebo alespoň difuzérem. Možností je mnoho. Pokud máte nějaký starý, fungující výkonný blesk, dovolující připojení přes prodlužovací kabel, je tato varianta lepší, než mít jej v sáňkách na přístroji. Já takhle používám SB-28 nebo starší Braun. Samozřejmě pohodlnější je využít možnost dálkového řízení, které nabízejí novější SB-800 nebo 600.
Při blýskání jedním bleskem v místnosti jsou v zásadě dvě možnosti - přímý blesk nebo odraz o strop (použití difuzéru představuje kombinaci obou možností - světlo jde sice přímo, ale současně se mnohem více rozptyluje a odráží). V obou případech je dobré použít oteplovací filtr (na blesk!), aby barevné vyvážení světla blesku bylo stejné jako osvětlení místnosti. Při přímém osvětlení pak není problém s barvami, ale potíže s tmavým pozadím a stíny zůstávají.
Nikon vyvinul (dnes asi nejlepší) bleskový systém, dovolující dálkové ovládání několika sad blesků přímo z aparátu. Funguje bez problémů v místnostech i značně velkých a také venku, při plném denním osvětlení. Je tak možné vcelku jednoduchými prostředky dosáhnout zajímavých výsledků. Inspiraci najdete na stránkách Nikonu nebo třeba tady na stránkách Dave Black. Hodně užitečných informací je na stránkách Strobist nebo Joe McNally (autora knihy Rozhodující moment).
Obvykle nechám blesk svítit trochu z boku odrazem o strop anebo držím blesk v ruce nad hlavou a foťák v druhé. I venku je možno použít na blesku filtr simulující teplotu žárovkového světla, lze tak dosáhnout dojmu podvečerního teplého slunce. Pokud se nastaví vyvážení bílé na žárovkové světlo (barevná teplota na 3000 K), bude objekt osvícený bleskem mít normální barevní odstín, zatímco pozadí bude silně do modra a oddělí se tak od popředí. (Na ilustračním obrázku bust občanů Rulíků nahoře je celková expozice bez korekce, blesk má -1 EV a je bez filtru. Vyvážení bílé je na "zamračeno". Blesk dodává pouze decentní lesky na zlacení. Na spodním obrázku je vyvážení bílé nastaveno na umělé světlo, expozice nastavena na -0,5 EV, na blesku je žlutý oteplovací filtr a blesk má korekci +1 EV.)
Velmi častý případ je fotografování v protisvětle, kdy blesk vyrovnává příliš velký kontrast. V novinách a časopisech najdete spousty fotek, na nichž je osvětlení velmi nepřirozené. Přisvětlení musí být pouze tak intenzivní, aby byl zmírněn kontrast, blesknutí musí téměř neznatelné. Vyplatí se bracketovat intenzitu blesku. Rovněž může být dobré použít oteplovací filtr na blesk. Samozřejmě optimální je užít reflexní plochu pro dosvětlení nebo blýskat přes velký rozptylový panel nebo deštník.
Při použití blesku musí být závěrka během odpálení zcela otevřená. U centrálních závěrek to není problém ani při nejkratších expozičních časech (to je také jeden z důvodů, proč třeba Hasselblad umožňuje nasazení objektivů s tímto typem závěrky na své zrcadlovky). Štěrbinové závěrky exponují při krátkých časech jen úzký pruh filmu a synchronizace s bleskem je proto omezena pouze na delší časy. Kdysi byl standardní čas pro fotografování s bleskem 1/30 s. Dnešní konstrukce závěrek jsou výrazně rychlejší, zvládají běžně 1/125 s a profesionální přístroje až 1/250 s, ani to však nestačí. Pokud chcete docílit menší hloubky ostrosti, musíte použít menší clonu a zkrátit expozici. Při práci venku, když bleskem projasňujete stíny v protisvětle, může být požadovaný čas kratší, než fotoaparát zvládne. Např. Nikon FM2n synchronizuje do 1/250 s, což byl na dobu jeho uvedení na trh velmi slušný výkon (např. modely Leica mohly s bleskem pracovat jen do 1/60 s). D200 zvládne rovněž 1/250 s, ale s blesky nové řady (např. SB-800) je možno nastavit FP režim, tzv. rychlé synchronizace, kdy se uměle prodlouží délka záblesku (ve skutečnosti je odpálena série slabších záblesků). Nevýhodou FP režimu je ovšem citelné snížení výkonu, který pak k vyjasnění stínů nemusí stačit.
Nikon D70, který jako jeden z mála přístrojů má snímač typu CCD, využívá jeho vlastnost řídit elektronicky expozici a dovoluje s libovolným bleskem exponovat časem až 1/500 s. To uvádí výrobce a když připojíte na D70 např. starší blesk SB-28, dokážete na aparátu nastavit čas pouze do 1/500 s, kratší časy jsou blokovány. Pokud ovšem použijete starší blesk , který má pouze středový kontakt (nebo pomocné kontakty blesku zalepíte), aparát nepozná, že blesk je připojen a klidně lze pracovat s ještě kratšími časy, třeba 1/2000 s. (Vyzkoušejte si, jestli není nutná korekce expozice a jestli je osvětlení rovnoměrné. Moje D70 je s tímto časem docela dobře použitelná.) K vyjasnění stínů za jasného slunečního dne tak stačí i málo výkonný blesk, resp. je možno volit dostatečně nízkou clonu.
Nastavit správný poměr osvětlení bleskem a okolním světlem dá někdy dost práce, naštěstí je výsledek možno kontrolovat na monitoru. Na aparátu lze řídit jednak expozici pozadí, jednak vlastní intenzitu blesku. Důležité je vědět, že Nikony při nastavení kompenzace expozice mění současně i intenzitu záblesku, při kompenzaci blesku se mění pouze intenzita záblesku. Jinými slovy, kompenzace expozice pomocí tlačítka + nastavuje celkový jas snímku, kdežto kompenzace blesku ovlivňuje poměr osvětlení popředí oproti osvětlení pozadí. (Myslím, že Canon používá poněkud odlišnou logiku.)
Při fotografování s bleskem fotoaparát při nastavení režimu P nebo A nastavuje buď blesk jako hlavní zdroj osvětlení nebo jako doplňkový - vyjasňovací, podle toho, zda je nastaven režim SlowSync. Někdy vycházejí expoziční časy v režimu SlowSync příliš dlouhé - pak je třeba buď stativ, nebo délku expozice omezit v menu CustomFunctions. Raději proto pracuji v manuálním režimu - nastavím si expozici pozadí, vyzkouším bez blesku a teprve potom blýsknu a koriguji popředí změnou intenzity na blesku.
Při kombinaci bleskového a žárovkového světla je dobré na blesk nasadit barevnou folii. Snižuje sice výkon blesku, ale nejsou pak problémy s "křížením" barev. Fólie jsou k dispozici i pro světlo zářivkové. Vhodné je fotografovat do formátu RAW, který dovoluje pohodlněji korigovat barevné odchylky. Novější blesky (SB 900) barevný filtr detekují a nastaví správně i barevnou teplotu na aparátu.
Při fotografování sportu, kdy zaostřený hráč může být až za hráči v popředí, je chování blesku dost nevyzpytatelné, protože přesvětlené popředí je pro automatiku blesku rušivé. V takových případech se vyplatí nastavit vše manuálně, i blesk, nebo blesk nastavit před akcí a pak jej zamknout použitím funkce FV LOCK. Nejlepší je ovšem dát blesk tak, aby neosvětloval bližší hráče, obvykle někam výše a odpalovat jej dálkově. Zámek expozice blesku FVLOCK je nezbytné použít i v případech, kdy osvětlovaný objekt leží mimo střed záběru. Bez zamknutí blesku je intenzita záblesku nastavena podle pozadí a objekt v popředí je často silně přeexponován.
Další možnosti skýtá použití více blesků a jejich dálkové ovládání. Lze zakoupit spousty doplňků, zejména odrazných a rozptylových panelů, které dovolují u malých předmětů docílit efektu jinak dosažitelných pouze studiovou technikou.
Hodně příkladů, jak lze použít blesk nekonvenčním způsobem, je možné nalézt na těchto zajímavých stránkách a samozřejmě na stránkách Nikon.
Starší verze byla uvedena v článku My bag .
Copyright (c) Martin Rybák 2008