Jak na to
|
Poznámka: Tohle vše bylo napsáno roku 2008. Vládne digitál a focení na film je z větší části jen nostalgickou vzpomínkou.
Workflow značí postup práce. Dřív o tom moc nemluvilo, protože jednotlivé činnosti při vzniku fotky byly natolik různorodé, že snad k sobě ani nepatřily. Teď se vše dělá na počítači a víc než kdy jindy vše souvisí se vším a pěkně na sebe navazuje (nebo by alespoň mělo). Jestli to je lepší nevím, ale je to určitě pohodlnější. Rozhodně to není jednodušší. Když si odmyslím dobu, kdy si ještě i běžní dovolenkoví fotografové dělali fotky v koupelně, tak vyfotit film, dát ho do labu, říci " chci jen dobré, formát pohlednice" a pak ukazovat fotky návštěvám bylo opravdu snazší, než přehrávat paměťové karty, posílat je mailem popř. nějak upravovat, ukládat na disk, vypalovat na CD a pak si všechno smazat při odvirování počítače.
Presentace fotografií
Fotky jsou teď upravené a připravené na disku, ale takhle se prohlížet dají jen nouzově. Dříve byly jen dvě možnosti, jak fotografii ukázat divákovi - buď ji promítnou jako diapozitiv, anebo ji zvětšit na papír. Presentace digitálních fotografií může být samozřejmě rovněž na papíře, mnohem častější je však v nejrůznějších formách na počítači nebo videoprojekcích, i když kvalitou obrazu se diapozitivům zatím rovnat nemohou.
Fotky, které netisknu, zmenším do velikosti 1000 x něco a převedu na JPG, důležité je uložení v barevném prostoru sRGB, který je pro web standardem. Když jdou na web, uložím je bez informací v EXIF (ve Photoshopu "uložit pro web"). Obvykle je spojím do nějaké presentace ve formě html stránek, kterou vložím buď na své stránky na internet, nebo do interních html dokumentů. Vytvořit html presentaci dnes dovede skoro každý program pro práci s obrázky. Já používám vlastní, sice dost primitivní a málo elegantní program, jehož výhodou je možnost upravit vzhled a hlavně textový obsah stránek dle mých vlastních představ. Nastavení, kterým byly stránky generovány, se uloží do konfiguračního programu, takže je možno operativně editovat výsledek, doplňovat texty k obrázkům nebo přizpůsobit barevná schémata.
Poskytnout přátelům fotky z různých společných akcí prostřednictvím html stránek je snadné, zejména pokud máte vlastní site. Nevýhodou je závislost vizuálního výsledku na prohlížeči, velikosti monitoru a dalších nepředvídatelných faktorech. Mnohem lepší je vytvořit fotopublikaci, třeba s jednoduchým vzhledem ve Wordu, doplnit fotky a převést do formátu PDF, který už každý vidí na svém monitoru stejně a může si jej i vytisknout. Na tuto myšlenku mě navedl kamarád, který před deseti lety sepsal a vlastním nákladem vydal útlou knihu o Vasově běhu, který jsme běželi v rámci oslav jeho padesátých narozenin. Sestavení takové publikace je v dnešní době jednak docela pěkná zábava, jednak zjistíte, že ty nejlepší fotky vám do ní nepasují, popř. místo na výšku jsou naležato, potřebujete spíše nějakou akční fotku nebo prostě nemáte pro daný den či událost vůbec žádnou. Práci, kterou do toho vložíte, oceníte až za pár (desítek) let.
V poslední době je možné vytvořit přímo fotografickou knihu - pomocí příslušného programu si do makety knihy vložíte své texty a fotky a poštou obdržíte požadovaný počet výtisků, svázaných standardním knihařským postupem. Zkusila to moje polovička a výsledkem jsem byl mile překvapen, už jen proto, že samotné fotky nijak neupravovala. Na Internetu najdete nejen několik poskytovatelů této služby, ale také diskuse a recenze tématu, neboť se ukazuje, že kvalita není u všech stejná.
Je jistě řada dalších možností, jak své díla předvést. Nemá moc smysl zde o nich mluvit, protože dnes každý výrobce digitálního fotoaparátu přikládá i software, který nějakou formu slide-show poskytuje. Ovládání je obvykle dostatečně jednoduché a intuitivní. Např. Zoner dovoluje vytvořit presentaci pro promítání na obrazovku nebo LCD projektor a fotky upraví podle rozlišení. Další možností je z fotografií vytvořit video a vypálit jej na DVD, které je pak možno přehrávat na běžných televizorech. Kvalita je sice mizerná, ale jako dárek starým rodičům nevlastnícím počítač to zcela vyhovuje.
Osobně preferuji vytvoření presentace ve formátu PPS (MS PowerPoint), která dovoluje jednak volnost při formátování, jednak se snadno posílá mailem. Power Point je součástí MS Office a má i velmi podobné ovládání. Kromě toho, že se fotky celkem dobře vkládají, je výhodou i to, že lze přidávat i grafiku a text a různě naformátovat jednotlivé stránky. Tyhle výhody ovšem s sebou nesou nutnost ručního vytvoření jednotlivých stran. Špatnou zkušenost mám naopak s automatickým generováním html stránek různými utilitami obsaženými v programech typu Zoner, Photoshop a podobně. Po několika letech zjistíte, že nedokážete vytvořit jednotnou úpravu, neboť v nových verzích jsou již jiné styly, nedokážete (bez přímého programování html textu) změnit individuální vlastnosti vybrané stránky a zejména je obtížné přidat nebo ubrat snímek, nemluvě o definici pořadí snímků, v němž se budou zobrazovat. V poslední době používám i pro tento účel Lightroom, který má dost prostředků k úpravě vlastní podoby galerií.
Co se mi osvědčilo a co doporučuji, je vše koncipovat tak, aby bylo možné jednoduše vypálit CD nebo DVD, obsahující všechny potřebné soubory s obrázky a presentacemi, dovolující prohlížení na libovolném počítači se standardním prostředím Windows. Není od věci příslušné prohlížeče, např. PowerPoint Viewer, Acrobat Reader atd. přihrát přímo na tento disk. Kdo dnes ještě dokáže přečíst soubory v T602?
Starší verze byla uvedena v článku My bag .
Copyright (c) Martin Rybák 2008